Moderní senzory používané v digitálních fotoaparátech mají schopnost zachytit v jediném snímku obrovský rozsah světel a stínů. Technický pokrok za posledních pět let dnes dovoluje pořídit fotku v protisvětle aniž by utrpěla nevratnou ztrátu informací ve stínech, nebo bylo nutné tzv. „tahat“ obraz ze silně podexponovaných částí záběru s hlubokými stíny. Fujifilm vybavuje některé své modely funkcí nazývanou „Priorita dynamického rozsahu“ označenou v menu zkratkou DR-P (Dynamic Range – Priority). Obvykle používám nastavení AUTO, aby software sám určil míru korekce světel a stínů podle aktuálního snímku. Tato funkce vyžaduje mít nastavenou citlovost ISO 800, nebo AUTO ISO nejméně na hodnotách 160-800. To u modelů se senzorem X-Trans 4 nevadí, protože tento senzor má dvojí nativní citlivost (double gain sensor) a jedna z hodnot je právě ISO 800.
Jako příklad kapacity této funkce jsem vybral snímek, kde je slunce přímo v záběru a ve stínu je tmavé, zorané pole. Snímek RAF je pořízený na jeden záběr a zpracovaný v programu Capture One Pro 20.1., který umí „načíst“ datové informace o DR-P, uložené v souboru fotky. Úprava snímku obsahuje použití štětců: Deep Sky, Brightness (-), Darken shadows. Import Provia simulations.
V nejtmavším místě obrázku je barva R 4; G 23; B 36. Nejsvětlejší mraky mají R 240; G 238; B 246. Slunce je v záběru jen pro demonstrační účel této fotky. Jeho střed má hodnotu RGB 255, což je v 11.oo dopoledne celkem pochopitelné.
