Od DSLR k Fuji

S přibývajícími léty ubývá nosnost fotografa. Tak jsem začal zvažovat redukci hmotnosti své plnoformátové fotovýbavy Canon. Při hledání vhodné alternativy jsem měl možnost vyzkoušet X-T1 s gripem VG-XT1 a objektivem XF 56/1,2. Po měsíci jsem se rozhodl vyměnit FF za APS-C od Fujifilmu. Po mnoha peripetiích jsem zkompletoval sestavu těla X-E2 v.4 s objektivy XF 18-55; XF 35 a XF 50-140. Dále mám blesk Nissin i40 a profesionální mikrofon k občasnému natáčení videa. K tomu se hodí objektiv XF 18-55, který má velmi rychlé a velmi tiché ostření.
Největší radost mi ale dělají kolečka, clonový kroužek a hlavně EVF s funkcí vysiwyg. Zobrazení všech změn simulace filmu, výsledné expozice, vyvážení barev a hloubky ostrosti ve velkém hledáčku je opravdu silně návyková záležitost.

Pár měsíců jsem používal oba systémy současně, abych si ověřil, zda obrazová kvalita nebude překážkou při realizaci mých placených zakázek. U zvětšenin 30 x 40 nebylo k rozeznání, zda jde o snímek FF nebo APS-C. Na plně otevřených clonách byla Fuji ostřejší než Canon, naopak ve stínech byla tonalitu Canonu lepší než u Fuji. Když říkám ostřejší nebo lepší, tak to zahrnuje opravdu velmi malé rozdíly viditelné jen v detailech. AF je pomalejší, ale to je ve srovnání s Canonem skoro každý jiný systém AF. Na druhou stranu to vyvažuje preciznost zaostření, u kterého jdou nezaostřené snímky téměř vždy na můj vrub.
Skoro 3 měsíce jsem si zvykal na nový způsob focení, ale nelituji. Jednak mně kolečka a clonový kroužek vrací do filmové éry, kdy bylo možné nosit foťák se základním objektivem stále sebou, protože to byla nepodstatná váha a velikost. Dále mám radost, že nemusím kvůli každé změně otevírat Menu – stačí pootočit kolečkem nebo stisknout tlačítko. To další je výborná věc. Tlačítkům lze přiřadit funkce, tak jak já potřebuji a nikoliv jak to chce výrobce.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *