Proč Fujinon XF 90/2

Po tomto objektivu jsem se ohlížel delší dobu a řešil jsem složité dilema. Nahradit 50-140 devadesátkou? Jasně, zoom je univerzální, výborně ostrý, rychle a přesně zaostřuje a má stabilizaci. Co mu lze vytknout, je kvalita nezaostřených ploch (bokeh), zejména ve stínech při vyšších hodnotách ISO. Což je sice pro někoho zanedbatelný neduh, ale z mého pohledu je důležitý, protože fotím převážně divadlo a koncerty, kde světla moc není, hloubka ostrosti je s ohledem na použité clony malá – čili nezaostřených stínů mívám dost.
Nakonec jsem si půjčil XF90/2, abych si vyzkoušel:
a) jak funguje AF,
b) jak moc mi bude chybět stabilizace.
Oboje dopadlo dobře a tak jsem vyměnil zoom za pevné sklo. Když jsem si prohlížel fotky v editoru a porovnal s podobnými se zoomem, tak jsem jsi vzpomněl na slova jednoho fotografa nad fotkami s devadesátkou ….“ sakra, masakr, do prdele“…
Jako najatý fotograf mám větší volnost pohybu a mohu funkci zoom nahradit pár kroky k forbíně a tak mně ztráta určité míry pohodlí zoomu až tak nepálila. Zato kvalita výsledku byla vynikající. Clona f2 časy okolo 1/320 až 1/500 (pohybová neostrost) a ISO jsem nastavil na AUTO 400-6400. Herec perfektně ostrý, tmavé pozadí scény nezaostřené, měkké, hladké. Změna závěrky MS na ES bez jakéhokoliv vlivu na výsledek.
Subjektivně beru devadesátku jako jeden z nejlepších, pokud ne vůbec nejlepší objektiv od Fuji. Nejen opticky, ale také z ohledem na konstrukci pohonu AF převzatou z větších zoomů. Motor Q-LM si hravě poradí s pohyblivými částmi objektivu s vnitřním ostřením. V kombinaci s X-T2 zaostří bleskově a určitě lze devadesátku využít na kratší vzdálenost pro halové sporty.

XF90 bokeh

To byly mé osobní dojmy. Objektivně je devadesátka docela těžké sklo na APS-C. Má zanedbatelnou míru neostrosti na plnou díru – v rozsahu menším než jeden obrazový bod v celé ploše obrazu, což je špičková hodnota.  Měkký, krémový bokeh, jak ve dne, tak v noci s pozadím různých světelných zdrojů. Aberace se blíží nule. Podle laboratorních měření MTF50 má max rozlišení 80 lpmm. Pro srovnání Leica APO Summilux 75, Zeiss Otus 85 nebo Canon 100 L Macro se pohybují na maximu okolo 50 lpmm (Fullframe).

Následující obrázek je čistě účelový. Vznikl na zahradě u domu, bez příprav a stativu. Jen pro potřeby tohoto příspěvku.  Důležitá informace je, že květina byla cca 70 cm od objektivu a za ní je ve vzdálenosti asi dvou metrů keř. To bílé dole jsou květy vzdálené cca 30 cm od zaostřené růže. Fotka je zde pro upřesnění představy o možnostech rozostřeného pozadí.

DODATEK:

Objektiv XF 90/2 je skutečně opticky naprosto vynikající, přesto jsem byl okolnostmi donucen k návratu k mnohem praktičtějšímu zoomu 50-140/2,8. Ten se mi sice zdá „o kousek“ horší optickým výkonem, ale přeci jen je univerzálnější. Oba si nemohu dovolit a tak jsem zvolil účel nad výkonem. Od prosince zase používám starý dobrý zoom se stabilizací a příhodným rozsahem ohnisek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *